Niki Bretschneider

Před časem jsem vyrobila vybíječ kondenzátorů, který je vybíjel konstantním proudem. To má proti použití rezistoru mnoho výhod, například kondenzátor se vybíjí rychle, současně není vystavován zbytečně vysokým proudům. Moje původní řešení mělo bohužel jednu dosti zásadní vadu, která se ukázala až s odstupem času — baterii tvořenou dvěma lithiovými knoflíkovými články. Vzhledem k faktu, že napájely toliko gate MOSFETu, kde udržovaly (víceméně) konstantní napětí, mělo toto řešení vydržet na věky. Bohužel jeden z článků se po šesti letech mechanicky rozpadnul. Rozhodla jsem se tedy pro řešení zcela prosté veškerých zdrojů. Koncept Prvním řešením, které mne napadlo, bylo použití nějakého konstantního napětí v gate (stejně jako v původním vybíječi) s tím, že by se vyrobilo paralelní stabilizací, čili přesně to řešení, které jsem při návrhu původního vybíječe zavrhla. Nakonec jsem se rozhodla pro mírně složitější řešení, které umožní vybít kondenzátor na daleko menší napětí, současně p...

„Přijímač slaďujeme pomocí amplitudově modulovaného generátoru…“ No výborně, ale kde ho mám vzít? Na stole mám  JDS6600 , což je taková trochu pohroma, nicméně má to dva kanály a chodí to řekněme do  40MHz . Tak vysoko se dostat nepotřebuji, elektronkové přijímače mají typicky střední a dlouhé vlny, nicméně nejčastěji je třeba trefit mezifrekvenci, která typicky sedí mezi  450-480kHz . No a na to se dá použít konstrukce, kterou předkládám. Požadavky na konstrukci musí to být jednoduché a levné musí to jít vyrobit na bastltisku mělo by to fungovat alespoň do  1MHz vyšší harmonické nosné nevadí (protože je vyřeší filtry v  přijímači) Připouštím, že vyšší harmonické jsou v tomto ohledu velikým kompromisem, ale je to cena za jednoduchost. Samozřejmě můžete použít nějaký specializovaný IO  násobící dva signály (případně takovou věc postavit ze součástek), což ale ...

Při práci s analogovou technikou, typicky operačními zesilovači, jsme nejednou postaveni před nutnost použití symetrického laboratorního zdroje. Nejsnadnějším řešením je použít dva laboratorní zdroje řazené v serii, bohužel toto řešení má určité nevýhody a to i přesto, že použijeme laboratorní zdroj, který umí výstupním napětím sledovat napětí druhého ze zdrojů. Navíc musíme takový zdroj/zdroje mít. Osobně jsem dlouho používala zdroj  AUL210 , který takovou funkcionalitou nedisponoval, což znamenalo, že přechod do režimu  CC způsobený přetížením jedné ze stran zdroje způsobil vysunutí nuly ze středu, což neslo další následky. Protože se jedná o obvyklý problém, navíc mnozí nemají dva laboratorní zdroje, rozhodla jsem pro konstrukci přípravku, který vytvoří umělý střed. Tímto způsobem lze vytvořit umělý střed prakticky u libovolného laboratorního (či jiného) zdroje. Omezení konstrukce Patrn...

Před 30 lety jsem postavila blikající vánoční hvězdu z trojice samoblikajících LED v serii s paralelně spojenými dalšími LED, což vytvářelo efekt náhodného blikání, dvě samoblikající LED neblikají se stejnou periodou, navíc pochopitelně rozblikají ve svém rytmu vše, co je s nimi v serii. Po mnoha letech už byla původní hvězda poněkud „unapetytlich“, prach a jiné nečistoty pochopitelně vykonají svoje, to i v případě, že je ta věc používána toliko o Vánocích, navíc původní myšlenka se samoblikajícími LED už byla poněkud zastaralá (byť tehdy byly samoblikající LED novinkou, to bylo po revoluci takto prakticky se vším). Do toho mi ono blikání připadalo poněkud divoké, možná je to věkem (tehdy jsem byla mladá a progresivní, kdežto dnes jsem nad hrobem), možná něčím jiným, prostě přišel čas na redesign. Rozhodla jsem se pro malý jednočipový systém ATtiny13 (konstrukce vznikla v roce 2019, ovšem nikdy k ní nevznikl psaný návod, video s návodem bylo z youtube smazáno protože porušovalo prav...

Při vývoji či opravách nízkofrekvenčních výkonových zesilovačů, nástrojových zesilovačů, či podobných zařízení je velice často potřeba vést výkon zkoušeného zařízení do umělé zátěže a současně na zařízení měřit. Takto lze zkoumat výkonové limity, chování zesilovače v limitních situacích atd., aniž by hrozilo poškození relativně drahých reproduktorů a současně aniž by to způsobovalo nadměrný hluk. Na zařízení jsem kladla následující požadavky: zařízení musí být levné , nebudu pořizovat drahé měřicí zařízení pro příležitostné opravy či vývoj zařízení musí být snadno vyrobitelné , což souvisí s předchozím. Složité shánění mechanických dílů, součástek, DPS pochopitelně zvyšuje cenu zařízení. vstupní výkon alespoň 50W ideálně dlouhodoběji čistě reálná impedance blízká 4Ω samozřejmě v mezích možností a kmitočtovém rozsahu řekněme do 1MHz snadné připojení k DUT a snadná skladovatelnost, tj. neměly by z toho v ideálním případě viset žádné kabely či podobné problematické věci snadné p...

Pokud je z nějakého důvodu potřeba navázat výstup generátoru či zkušebního vysilače na vstup rozhlasového přijímače vybaveného toliko feritovou anténou a žádným vstupem, dostáváme se do problémů. Běžně používané umělé antény nejsou ničím jiným než útlumovým článkem a ztrátovou impedanční konverzí, nicméně předpokládají, že přijímač má vstup na externí anténu (byť mnohdy podivných parametrů). Pokud ale nemáte nic než feritku, musíte výstup generátoru/zkušebního vysilače nějakým způsobem magneticky navázat na feritovou anténu podobně, jako se to děje například v transformátoru. Zařízení tedy musí snížit úroveň vstupního signálu na hodnoty akceptovatelné přijímačem, současně se musí v maximální míře bránit parazitnímu vyzařování — to může nastat na dvou místech, jednak ze samotné vazební cívky, proto je tato elektricky stíněna, druhým místem je vedení směrem ke zdroji signálu. To tedy musí mít nějakou příčetnou impedanci, v dnešní době se používá výhradně 50Ω , na kterém by se neměla vyt...

Modifikace čínského předzesilovače OP PRO Dostal se mi do rukou modul předzesilovače označený jako OP PRO . Jedná se o dovoz z Číny a má to být údajně „high-end“ zařízení, což postavit pasivní korekce a ztrátu na nich vyrovnat předzesilovačem ve třídě A by jistě nebyl špatný nápad, nicméně. Shrňme si známá fakta: zesilovače ve třídě A mají velký příkon a topí a na výstupu musí mít blokovací kondenzátor. Totéž bude platit pro předzesilovače ve třídě A zesilovače ve třídě A jsou high-end hifisti neměří, nezkoumají, oni mají názor číňan vás nikdy nepodvede, vždy je to pouze hluboké nedorozumění, což je ostatně vaše vina, protože vy jste lao-wei (senilní zmatený člověk, moderní číňani tak mezi sebou označují evropany a američany) nedorozumění se zbytkem světa mají v Číně více než tisíciletou tradici a jsou pevně zakotvena v jejich kultuře Toto je tak rámcově recept na produkt, který se mi dostal do ruky. Ano, mělo to dva tranzistory, které ukrutně hřály, mělo to brutální příkon,...

 Při opravách či vývoji audio zařízení je mnohdy lepší signál spíše slyšet než vidět na osciloskopu. Původní sledovače signálu byly velice jednoduchá zařízení, kde se kladl důraz především na nízkou cenu, osciloskop býval nedostupným přistrojem a tato jednoduchá zařízení dokázala sledovat celou cestu signálu zařízením, RF signály dokázala demodulovat v amplitudě, nízkofrekvenční signály potom jen zesilovala. Dodnes lze původní historická zařízení koupit, však mnohdy za nehoráznou cenu a tak jsem se rozhodla vytvořit vlastní přístroj. Nikoliv z moderních, ale z dostupných součástek.  Jádrem zapojení je integrovaný zesilovač MBA810 . Tento IO je stále bezproblémově dostupný, protože toho naprodukovali tak strašlivá množství, že se to snad nespotřebuje do konce světa. Mnohé moderní obvody jsou díky celosvětové hře na křemíkovou krizi momentálně dostupné daleko hůře, takže v tom obvodu nevidím zásadní problém. Obvod je v katalogovém zapojení ke kterému není moc co dodat. Jeho vstu...