Niki Bretschneider

Ať se podíváte kamkoliv, vyvalí se na vás AI. Podle všech „chytrých lidí“ AI nahradí úplně všechny a v závěru budete leda čistit kanalizace, dělat manuální práce atd., protože všechno ostatní zastane AI. Naštěstí jsem nad hrobem, takže tohle mě netankuje ani jako zbytek sovětského tanku dole na náměstí, kdykoliv si to můžu „nechat projít hlavou“ přesně tak, jak to při plánování rodinné dovolené u moře říkal ten chlap s krochnou (upřímně řečeno, mít rodinu a děti, nechám si tu dovolenou taky projít hlavou…).   Zajímalo by mne na čem ty modely trénují, protože to se chová jako „sebevědomý inteligentní člověk, jehož potenciál byl v mládí řádně rozvíjen“ (čti „všichni mu říkali že je geniální ač to bylo pako vylízané, ovšem nikdo nechtěl riskovat že se nervově složí, bo to by znamenalo stížnost od rodičů a to není o co stát“). Ta věc vám dá vyčerpávající odpověď ikdyž o daném tématu ví úplný prd až zakyslé hovno a přesně to mne potkalo když jsem hledala „spice model tranzistoru 2N...

 Velice často se setkávám s přesvědčením, že nepotřebujeme, protože přeci máme externí 50Ω průchozí zátěž, přitom „ten osciloskop přeci nedělá nic jiného, než že připne 50Ω rezistor paralelně ke vstupu“. Upřímně věřím, že jsou přístroje, kde je to přesně takhle udělané, už jen proto, že když řeknu, že je něco takového nemožné, jistě se v zápětí odněkud z hlubin aliexpressu vynoří přístroj, kde je to přesně takhle udělané. Normální osciloskopy ale mívají útlum odrazu na 50Ω vstupu lepší než -20dB v celém pracovním pásmu, které bývá ve stovkách MHz minimálně. Intuice říká, že takovou věc nelze udělat prostým připojením paralelní 50Ω zátěže, protože do toho s rostoucím kmitočtem promluví vstupní kapacita 1MΩ vstupu. Seriozní analýza takového řešení je předmětem následujícího článku.   Číst dále Zkouším sem dávat články v PDF. Upřímně, několikrát jsem zkusila vkládat články obsahující matematiku, no, nedopadlo to úplně dobře. Rozbité formátování, občasně nečitelné vzorce atd. A to...

U mnoha spínaných zdrojů se setkáváme s přepínačem 120/240V pro volbu vstupního síťového napětí. Onehdy jsem viděla video s úpravou takového zdroje spočívající v odstranění onoho přepínače, přičemž tam upravovatel pátral po tom, je-li spínač v 230V poloze rozpojen či spojen. To mne dovedlo k přesvědčení, že běžně používané zapojení vstupního usměrňovače popřípadě násobiče takových zdrojů je mnoha lidem neznámé, proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Ano, je to nízkoprahové jako mateřská školka a kdybych to na vlastní oči neviděla, tak neuvěřím tomu, že toto zapojení někdo nezná. Holt asi se toho bastlením zase tak moc nenaučíte… (Pro drtivou většinu lidí asi teď nemá smysl pokračovat ve čtení, nebo spíše v to tak trochu doufám.) Proč jsou tam dva 250V kondenzátory namísto jediného 400V Ano, při napájení z 230V jsou ty dva kondenzátory v serii, takže se na ně napětí rovnoměrně rozloží. Tady opravdu není důvod aby byly dva v serii. V zapojení 110V jsou ty dva kondenzátory pořá...

R est I n P eace, pro drsnější povahy s oblibou granátů a min potom R est I n P ieces, no a v našem případě R esistors I n P aralel. Odpor R dvou rezistorů paralelně spojených odpovídá ₁ ₂ ₁ ₂ , kde R₁ a  R₂ jsou odpory paralelně spojených rezistorů. Stejnou věc lze zapsat pomocí operátoru  , tedy ₁ ₂ . Ten operátor sám je poměrně užitečným, neb stejnou věc řešíme v rámci paralelně spojených cívek, či seriově spojených kondenzátorů. 1. Dva rezistory paralelně Pochopitelně se to dá odvodit, předpokládejme nadále rezistory. Pro každý z paralelně spojených rezistorů bude platit ₁ ₁ ₁ a  stejně tak pro ₂ ₂ ₂ , pro celkový vnější odpor bude platit . Z kirchhoffova proudového zákona plyne, že součet proudů v uzlu je nulový, tedy ₁ ₂ , tudíž ₁ ₂ . Protože jsou rezistory paralelně, musí na nich být i shodné napětí, tedy ₁ ₂ . Pokud by kterýkoliv z  ₁ či ₂ by byl roven nule, tedy představoval by ...