Niki Bretschneider

Dnes se teoreticky podíváme na velmi populární „měřič ESR“ nejmenované firmy z Peček. Podotýkám, že by default nemám nic proti Pečkám, ostatně pochází odtam moje bába z otcovy strany, měli v Pečkách jakýsi hostinec a byli to podle všeho obrozenci…no, nikdo není dokonalý… Proč Dobrá otázka, je to 23 let stará konstrukce. Jenže jsme řešili na youtube ( Co mi přišlo z Číny ) na jakém kmitočtu to vlastně měří a co z toho leze, o tu věc je pořád zájem, což se poněkud zvrhlo, neb jsme na výstupu nalezli toliko jakési pulzy široké (jestli si dobře pamatuji) 600µs . To zcela přirozeně vedlo na další otázky, kupříkladu jak to měří. Nebo spíše co to měří. Podotýkám, že tu věc osobně nevlastním. Přestože to vyšlo jako článek v ARadiu firmware MCU není k disposici (docela smutné), takže analýza firmwaru nebude a to bohužel mnoho věcí posouvá do oblasti dohadů, jelikož do té věci dovnitř nevidím. Ano, existuje tu možnost koupit stavebnici, ale nepochybuji o tom, že firmware bude zamče...

 aneb tohle je fakt bizár. Že se v časopisu  Praktická Elektronika  člověk může nadát lecčehos, to je známá a stará věc. Ovšem to, co jsem dnes našla v loňském (2025) dubnovém čísle, je už fakt bizár master level. Jako beru, že je to aprílové vydání, ale nepřipadá mi, že by to někdo myslel jako vtip. Jakýsi 1kHz oscilátor, no budiž. Hned na začátku článku: Oscilátorem je generován nesinusový signál blízký obdélníkovému se střídou 1 : 1, který kromě základní harmonické obsahuje převážně liché vyšší harmonické. Pásmovou propustí zařazenou za oscilátor se na výstup generátoru přenáší jen základní harmonická signálu z oscilátoru, zatímco vyšší harmonické jsou potlačovány. Proto je na výstupu propusti téměř čistě sinusový signál s harmonickým zkreslením menším než 1 %.   Při pohledu na schema:  Jako obdélník? A z tohoto? No to asi ne, soudruzi. O kousek dál se ovšem dočtu: Signál na výstupu OZ IO1A je podobný obdélníkovému se střídou 1 : 1 , avšak vlivem selektivit...

V únorovém vydání Praktické Elektroniky z roku 2025 jsem našla na straně 21 konstrukci elektronkového zesilovače. Nemám tyto věci ráda, zvláště pak když takovou historii páchá někdo, řekněme, mladý. Myslím si, že si musí vybudovat vlastní historii na kterou potom budou vzpomínat, ale na druhou stranu musím ocenit, že si ten člověk snaží vytvořit vlastní názor, což v tomto případě znamená tu věc postavit a vyzkoušet. Řekněme, že toto je, narozdíl od fanatického jásání nad 40 let starými osobními počítači, celkem sporné. Další věc, kterou definitivně nechci udělat, je jakkoliv toho člověka ponižovat kvůli zjevné konstrukční chybě. Je mladý, na začátku své kariery, tudíž nemá zkušenosti a je přirozené, že bude dělat chyby. Všichi děláme chyby, začátečníci dělají začátečnické chyby, nic zvláštního. Koho ale osočovat míním, jsou učitelé toho „nápravně vzdělávacího ústavu“ — takhle primitivní chybu měl vidět učitel a měl to zastavit. Druhé místo, kde se to mohlo zastavit, bylo vyjádření něj...

Aneb „oni to budou zkoušet pořád“. Pokud chcete používat nějak vážněji PGP/GPG, nezbývá vám, než nějakým způsobem zveřejnit svůj veřejný klíč. Ten obsahuje e-mailovou adresu na kterou je navázaný. Může jich být i několik. Pokud tedy chcete někomu posílat zprávu, dotážete se nejprve na keyserveru má-li zveřejněný veřejný klíč, pokud ano, stáhnete jej a použijete. V tomto případě hledáte podle e-mailové adresy. Jiná možnost je hledat podle otisku klíče, což dává smysl v situacích, kdy máte nějakou podepsanou zprávu a potřebujete ověřit podpis. Většina dnešních keyserverů neumožňuje divoký upload klíčů, pokud klíč uploadujete, příjde vám e-mail, podepsaný příslušným keyserverem, kde odkazem potvrdíte že máte skutečně přístup k dané e-mailové schránce. Nic dalšího se neověřuje, čili pokud píšete danému člověku poprve, víte pouze to, že je nejspíše (tady jde o důvěru v daný keyserver) uživatelem té které e-mailové adresy, nic víc. Klíč může být samozřejmě podepsán jinými klíči, což by mělo ...

Může mi někdo vysvětlit rozdíl mezi OOK a A1A ? Nedělám si srandu, já totiž ten rozdíl nevidím. Upřímně, pojem  OOK  se na mne vyvalil teprve nedávno.  Dežo ví, aneb tohle tady už jednou bylo. Ano, narážím na rádioamatéry (coby předchůdce dnešních mákerů) a jejich  CW , což pochopitelně není continuous ani omylem modulují-li to telegrafními značkami. Může mi někdo vysvětlit, proč má soustavně někdo potřebu přejmenovat zrovna  A1A ? Je to čistě náhoda nebo to má nějaký důvod?

Před časem jsem se zmiňovala o určitých problémech s  JDS-6600 . Podstatou bylo, že generátor při určitých šířkách pulzu produkoval pulzy s různou šířkou, přesněji řečeno, čas od času vložil nějaký širší nebo užší. S oblibou se to dělo kolem šířek jako 33.3% a podobných „divokých“ čísel. Když jsem se o tom bavila s dalšími lidmi, nikdo nebyl schopen moje zjištění se stejným generátorem zopakovat, takže jsem dospěla k závěru, že mám asi starý firmware a měla bych ho upgradovat…příležitostně. Nakolik to byl omyl netuším dodnes, ještě jsem neupgradovala, ale alespoň teď vím CO to je a  KDE se to bere. A také proč to neviděl nikdo jiný. Což mne vede k přesvědčení, že upgrade ničemu nepomůže. 1. Jak problém vypadá Na obrazovce osciloskopu vypadá jev zhruba takto: Trigger se chytá náběžné hrany spolehlivě, sestupná hrana ale viditelně prochází dvěmi různými cestami. Přesně dvě...

Známe to všichni, čtete recenzi nějakého měřicího přístroje a v určitém momentě dojdete k závěru, že recenzentem popisovaná „vada“ („bug“) přístroje není ani tak vada přístroje, jako problém mezi židlí a přístrojem. Jak se s vývojem postupně stávají komplexní měřicí přístroje cenově dostupnějšími, nastává stále častější situace, kdy dotyčný „recenzent“ z řad lidu prostě na daný přístroj nestačí, jelikož chybí nějaké základní znalosti nezbytné k pochopení funkce toho přístroje. Celkově lze tyto „výbuchy“ popsat jako nepochopení prosté reality, ve které není měřicí přístroj mýtickou vševědoucí Pitií na Dreifußu, ale nějak fungující součástí analyzovaného obvodu. A z toho plynou určitá omezení, která jsou zřejmá v momentě, kdy člověk pochopí jak daný přístroj funguje. Abych byla krapet konkrétnější, v případě, kdy došlo k osvícení (ale to předbíhám), šlo o RLC metr. Většina běžných „recenzentů“...