Niki Bretschneider

V předchozím článku jsem vyhrožovala, že pokud najdu způsob jak vstup té jednotky navázat na generátor dříve, než budu potřebovat ten ladičák, vyzkouším, jestli to vůbec směšuje. No, stačilo si poposednout, neb jsem si asi seděla na vedení. Vstupní jednotka má (předpokládám) 300Ω symetrický vstup, čili by mělo stačit použít televizní symetrizák pro I. a III. band (obě VKV rozhlasová pásma leží mezi prvním a třetím bandem) a ten připchat k výstupu generátoru přes ztrátové přizpůsobení 50/75Ω popisované několik článků nazpět. Problém je v tom, že nemám televizní symetrizák. Nicméně. Hlavně se s tím nesrat. Mám balun 1:9 což připojené na výstup 50Ω generátoru znamená 450Ω na výstupu symetricky. Přesně takhle jsem to používala s rámovou anténou (ano, je to na krátké, ale ono by to výš nějak jet mohlo…vzhledem k tomu co v tom balunu je). 300Ω vstupu teda chybí 150Ω což jsem vyřešila dvěma 75Ω rezistory v serii (poskládané z dvojice 150Ω …chtěla jsem, aby to bylo alespoň trochu symet...

Na listopadové burze jsem si koupila OIRT vstupní jednotku. Co s tím, no, reálně nic, extra s touto, důvodem k nákupu byl ladicí kondenzátor, který má nepoužité sekce pro AM rozhlasová pásma. Ta věc byla zjevně nová, nepoužitá, no a stála dvacku. Zkuste sehnat dvojitý ladičák s převodem za dvacku, tady nebylo o čem přemýšlet, koupila jsem obě dvě (víc jich tam nebylo), čímž se otevřela možnost si s tím pohrát. Pravda, jedna neměla stínící kryt, ale to vzhledem k zamýšlenému použití nevadí. Problém se ukázal hned v zápětí. Nevím kde to má napájení, vstup z antény a výstup mezifrekvence. Dohledat to někde na webu jsem nedokázala, nikde to nemá žádné označení a upřímně řečeno, asi jsem to už někdy v životě viděla, ale nevzpomenu si v čem, tím méně jak to mělo zapojené vývody. Vstup a výstup se dal odhadnout, nicméně na desku pořádně vidět nebylo, odpravit to není žádné hrdinství, takže nezbývalo než se podívat dovnitř. Hrůza mne obešla, studený pot polil. Takhle to prosím vypadá když ...

U mnoha spínaných zdrojů se setkáváme s přepínačem 120/240V pro volbu vstupního síťového napětí. Onehdy jsem viděla video s úpravou takového zdroje spočívající v odstranění onoho přepínače, přičemž tam upravovatel pátral po tom, je-li spínač v 230V poloze rozpojen či spojen. To mne dovedlo k přesvědčení, že běžně používané zapojení vstupního usměrňovače popřípadě násobiče takových zdrojů je mnoha lidem neznámé, proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Ano, je to nízkoprahové jako mateřská školka a kdybych to na vlastní oči neviděla, tak neuvěřím tomu, že toto zapojení někdo nezná. Holt asi se toho bastlením zase tak moc nenaučíte… (Pro drtivou většinu lidí asi teď nemá smysl pokračovat ve čtení, nebo spíše v to tak trochu doufám.) Proč jsou tam dva 250V kondenzátory namísto jediného 400V Ano, při napájení z 230V jsou ty dva kondenzátory v serii, takže se na ně napětí rovnoměrně rozloží. Tady opravdu není důvod aby byly dva v serii. V zapojení 110V jsou ty dva kondenzátory pořá...

 …véry dándžerůs of kórs. …toho času před kamerou divoce rozebíráme nějakou ubouhou čínskou nabíječku morbidních telefonů, děláme u toho blady hel a véry dándžerůs a mnohé podobné, až dojde na samotný transformátor, kde se za smrtelně nebezpečné považuje to, že lakovaný drát kousku primáru se kříží s lakovaným drátem kousku sekundáru, protože mezi vámi a sítí je v tomto případě jen tenká vrstvička laku, což v kombinaci s chytrým člověkem, který ví jak tlustá je izolace na síťových kabelech, vytvoří pocit akutního ohrožení života něčím, co bez rozmyslu zabíjí už svojí vlastní existencí. Jelikož jsem blbá, tak tyto pocity nemám a tudíž mne zajímá jakou izolační pevnost mají dva přes sebe překřížené lakované dráty. No a protože mám prostředky k tomu to změřit, stvořila jsem následující experiment: Připadá mi to samovysvětlující, nicméně. Dva lakované dráty. Konec každého z nich je oškrábán a pocínován aby to mělo kontakt s krokodýlky. Potom lať, do ní zatlučené čtyři hřebíky a na ni...

 Tak jsem se zase dozvěděla že píšu lidem urážlivé komentáře a co všechno ještě dělám špatně když neakceptuji kdejakého namachrovaného týpka na internetu, no a světe div se, já se z toho nejen nezhroutila, ale dokonce ani nepoučila a co je nejhorší — míním v tom pokračovat. Mám tu celkem solidní sbírku urážek, dělá mi radost, neb člověk má přijímat urážky s povděkem, neb kolik lidí nasereš, tolikrát jsi člověkem . no a já vysírám ráda. Nicméně k věci. Pokud už člověk potřebuje najít nějaké nesmyslné zapojení, věci s 555 jsou ideálním kandidátem. Nechápu čím si to tento IC zasloužil, ale prostě je to tak, je to takový předchůdce arduina, taky s tím šlo blikat LEDkou (jizlivost a arogance master level). Dobře, přiznávám, že dnes jsem úplně vysírat nechtěla, spíše jsem potřebovala nějaký jednoduchý DC-DC měnič z něčeho malého někam na alespoň 200V a nechtělo se mi přemýšlet, tak jsem se podívala do svého archivu a našla jsem věru poklad. Patrně jsem si toho nevšimla když jsem to s...

Předem chci říct, že kdyby výrobce to úsilí investované do toho, aby to nešlo opravit, investoval do kvality toho produktu, byla by to světová špička. Nicméně opět mi připlul další vadný kus. Problém těchto akumulátorů je pořád stejný, prostě chybí jim balancer, čili články se po určité době rozbalancují a elektronika následně celý akupak „umrtví“. Osobně to zatím balancuji ručně, ale je to časové náročné a pokud bude příliv pokračovat, patrně koupím nějakou modelářskou nabíječku, která balancovat umí, no a prostě ji na to použiji. Odrazuje mne zatím cena takového řešení a fakt, že z těch „oprav“ nemám příjem. Pro známé/příbuzné se takové věci dělají zadarmo a dělat to na komerční bázi mi nedává smysl. Pokud to někomu smysl dává, nechť klidně použije má zjištění, nemám s tím problém.  1. Oživení podvybitého článku Rozebraný akupak můžete nabít prakticky čímkoliv, co dokáže nabíjet LiIon akumulátory, v tom problém není. Prakticky vždy to příjde tragicky rozbalancované, nicméně v mno...

„Přijímač slaďujeme pomocí amplitudově modulovaného generátoru…“ No výborně, ale kde ho mám vzít? Na stole mám  JDS6600 , což je taková trochu pohroma, nicméně má to dva kanály a chodí to řekněme do  40MHz . Tak vysoko se dostat nepotřebuji, elektronkové přijímače mají typicky střední a dlouhé vlny, nicméně nejčastěji je třeba trefit mezifrekvenci, která typicky sedí mezi  450-480kHz . No a na to se dá použít konstrukce, kterou předkládám. Požadavky na konstrukci musí to být jednoduché a levné musí to jít vyrobit na bastltisku mělo by to fungovat alespoň do  1MHz vyšší harmonické nosné nevadí (protože je vyřeší filtry v  přijímači) Připouštím, že vyšší harmonické jsou v tomto ohledu velikým kompromisem, ale je to cena za jednoduchost. Samozřejmě můžete použít nějaký specializovaný IO  násobící dva signály (případně takovou věc postavit ze součástek), což ale ...