Niki Bretschneider

 Velice často se setkávám s přesvědčením, že nepotřebujeme, protože přeci máme externí 50Ω průchozí zátěž, přitom „ten osciloskop přeci nedělá nic jiného, než že připne 50Ω rezistor paralelně ke vstupu“. Upřímně věřím, že jsou přístroje, kde je to přesně takhle udělané, už jen proto, že když řeknu, že je něco takového nemožné, jistě se v zápětí odněkud z hlubin aliexpressu vynoří přístroj, kde je to přesně takhle udělané. Normální osciloskopy ale mívají útlum odrazu na 50Ω vstupu lepší než -20dB v celém pracovním pásmu, které bývá ve stovkách MHz minimálně. Intuice říká, že takovou věc nelze udělat prostým připojením paralelní 50Ω zátěže, protože do toho s rostoucím kmitočtem promluví vstupní kapacita 1MΩ vstupu. Seriozní analýza takového řešení je předmětem následujícího článku.   Číst dále Zkouším sem dávat články v PDF. Upřímně, několikrát jsem zkusila vkládat články obsahující matematiku, no, nedopadlo to úplně dobře. Rozbité formátování, občasně nečitelné vzorce atd. A to...

 …aneb úlovky z youtube (asi založím novou rubriku jen na tohle): https://youtube.com/shorts/grxT-63FYWA?si=Z1AkatAGxR0U_-Xu Jde mi o tu TVS diodu. Odstranit nebo ne? Rozvášněte se v komentářích.    Za sebe: Naprosto chápu proč tam tu TVS ( D2 ) dali. Dávat TVS do RF cesty může být docela průšvih, má to kapacitu, má to částečně charakter diody, dokážou se na tom udělat vyšší harmonické i u hodně slabých signálů, jenomže to má i druhou stranu — po tom konektoru může zvenku přijít cokoliv. Nechat tohle jen tak je zahrávání si s osudem. Dobře, z jiné strany. Co tam vybrali za TVS. PESD0402-240 , dobře, zkusíme najít datasheet: https://www.littelfuse.com/products/overvoltage-protection/polymer-esd-suppressors/pesd-protection-device/pesd/pesd0402-240 Kapacita 0.25pF . Insertion loss -0.1dB na 2GHz také. Diagram oka na HDMI nenaznačuje že by ta součástka představovala problém v podobě nějaké divoké propusti, v určení výrobce explicitně zmiňuje vhodnost pro GPS antény, čili t...

 Byla mi předhozena tato věc s tím, že jestli tím jde napájet 12V LED pásky . Ono je to určené na napájení 12V halogenek . Odpověď je jednoduchá, pokud to má stejnosměrný výstup, tak ano, jenomže ví bůh co to má na výstupu.  Připojila jsem k tomu teda 12V 50W žárovku a odvážně tomu do vstupu poslala 230V . No předvedlo to nějaké disco efekty, které vymizely při přitlačení na svorkovnici. Takže svorkovnici dolů, vyčistit a přepájet, novou tomu dávat nebudu.  To sice vyřešilo disco efekty, ale stejně to pořád svítilo jak za dušičky. Dobře, to není úplně můj problém, podíváme se co to má na výstupu: Hm, 9V rms , no tím se vysvětluje proč to svítí jak za dušičky. A nějaké bursty s odstupem 10ms , copak to asi bude. Ano, měla jsem pověsit trigger na síť. Pochopitelně, vyschlý elyt na vstupu za usměrňovačem. Fakt se mi to nechce opravovat.  Totiž, když se podívám do toho burstu: tak vidím málem obdelník, čili to bude mít harmonických až to není hezké, navíc ten kmitočet n...

 …aneb českému revizákovi rupne žilka bude tahat nohu.  Odchyceno na https://youtu.be/QSR4NLIzNfU . Je to v karavanové nástavbě. Jestli to dobře chápu, mají tam všechny zásuvky pospojované paralelně, mají na nich pověšenou klimatizaci a přes vypínač světlo, přičemž jednu z těch zásuvek mají vně. Na tu tímhle vehementem připojují vnější zdroj. Podotýkám, že v Japonsku mají mimo jiné dva nekompatibilní systémy, jeden 120V/60Hz, druhý 100V/50Hz, oba ty systémy jsou TN-CS, ovšem nemají tahané PE, to nahrazují hypercitlivým RCD (tuším 10mA). Rozměrově je to kompatibilní s americkou non-polarized plug. U polarizovaných by překážela šířka širšího kontaktu (a nůžkama na plech to fakt řešit nechcete, to už by bylo moc o hubu), u zeměných by zase překážel kolík (dá se vyrvat kleštěma…jev, který je velice často k vidění…podobně jako provrtané sovětské vidlice u nás). Pochopitelně do americké zásuvky to v pohodě narvete. Ovšem tento kabel mi připadá celkem hustý i na Japonsko… Připomnělo ...

V předchozím článku jsem vyhrožovala, že pokud najdu způsob jak vstup té jednotky navázat na generátor dříve, než budu potřebovat ten ladičák, vyzkouším, jestli to vůbec směšuje. No, stačilo si poposednout, neb jsem si asi seděla na vedení. Vstupní jednotka má (předpokládám) 300Ω symetrický vstup, čili by mělo stačit použít televizní symetrizák pro I. a III. band (obě VKV rozhlasová pásma leží mezi prvním a třetím bandem) a ten připchat k výstupu generátoru přes ztrátové přizpůsobení 50/75Ω popisované několik článků nazpět. Problém je v tom, že nemám televizní symetrizák. Nicméně. Hlavně se s tím nesrat. Mám balun 1:9 což připojené na výstup 50Ω generátoru znamená 450Ω na výstupu symetricky. Přesně takhle jsem to používala s rámovou anténou (ano, je to na krátké, ale ono by to výš nějak jet mohlo…vzhledem k tomu co v tom balunu je). 300Ω vstupu teda chybí 150Ω což jsem vyřešila dvěma 75Ω rezistory v serii (poskládané z dvojice 150Ω …chtěla jsem, aby to bylo alespoň trochu symet...

Na listopadové burze jsem si koupila OIRT vstupní jednotku. Co s tím, no, reálně nic, extra s touto, důvodem k nákupu byl ladicí kondenzátor, který má nepoužité sekce pro AM rozhlasová pásma. Ta věc byla zjevně nová, nepoužitá, no a stála dvacku. Zkuste sehnat dvojitý ladičák s převodem za dvacku, tady nebylo o čem přemýšlet, koupila jsem obě dvě (víc jich tam nebylo), čímž se otevřela možnost si s tím pohrát. Pravda, jedna neměla stínící kryt, ale to vzhledem k zamýšlenému použití nevadí. Problém se ukázal hned v zápětí. Nevím kde to má napájení, vstup z antény a výstup mezifrekvence. Dohledat to někde na webu jsem nedokázala, nikde to nemá žádné označení a upřímně řečeno, asi jsem to už někdy v životě viděla, ale nevzpomenu si v čem, tím méně jak to mělo zapojené vývody. Vstup a výstup se dal odhadnout, nicméně na desku pořádně vidět nebylo, odpravit to není žádné hrdinství, takže nezbývalo než se podívat dovnitř. Hrůza mne obešla, studený pot polil. Takhle to prosím vypadá když ...

U mnoha spínaných zdrojů se setkáváme s přepínačem 120/240V pro volbu vstupního síťového napětí. Onehdy jsem viděla video s úpravou takového zdroje spočívající v odstranění onoho přepínače, přičemž tam upravovatel pátral po tom, je-li spínač v 230V poloze rozpojen či spojen. To mne dovedlo k přesvědčení, že běžně používané zapojení vstupního usměrňovače popřípadě násobiče takových zdrojů je mnoha lidem neznámé, proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Ano, je to nízkoprahové jako mateřská školka a kdybych to na vlastní oči neviděla, tak neuvěřím tomu, že toto zapojení někdo nezná. Holt asi se toho bastlením zase tak moc nenaučíte… (Pro drtivou většinu lidí asi teď nemá smysl pokračovat ve čtení, nebo spíše v to tak trochu doufám.) Proč jsou tam dva 250V kondenzátory namísto jediného 400V Ano, při napájení z 230V jsou ty dva kondenzátory v serii, takže se na ně napětí rovnoměrně rozloží. Tady opravdu není důvod aby byly dva v serii. V zapojení 110V jsou ty dva kondenzátory pořá...