Niki Bretschneider

Pokud je z nějakého důvodu potřeba navázat výstup generátoru či zkušebního vysilače na vstup rozhlasového přijímače vybaveného toliko feritovou anténou a žádným vstupem, dostáváme se do problémů. Běžně používané umělé antény nejsou ničím jiným než útlumovým článkem a ztrátovou impedanční konverzí, nicméně předpokládají, že přijímač má vstup na externí anténu (byť mnohdy podivných parametrů). Pokud ale nemáte nic než feritku, musíte výstup generátoru/zkušebního vysilače nějakým způsobem magneticky navázat na feritovou anténu podobně, jako se to děje například v transformátoru. Zařízení tedy musí snížit úroveň vstupního signálu na hodnoty akceptovatelné přijímačem, současně se musí v maximální míře bránit parazitnímu vyzařování — to může nastat na dvou místech, jednak ze samotné vazební cívky, proto je tato elektricky stíněna, druhým místem je vedení směrem ke zdroji signálu. To tedy musí mít nějakou příčetnou impedanci, v dnešní době se používá výhradně 50Ω , na kterém by se neměla vyt

3way splitter/combiner Pasivní třícestný slučovač/rozbočovač patří bezesporu k základnímu příslušenství. Nachází své uplatnění prakticky kdykoliv, kdy potřebujete sloučit či rozbočit nějaké signály, ať už z toho důvodu, že potřebujete výstup z nějakého zařízení rozdělit mezi osciloskop a spektrální analyzátor, nebo zkoumáte závislost výstupu nějakého zařízení na jeho vstupu a takto si jednoduše oddělíte signál ze vstupu, užití je prostě mnoho. Pochopitelně takovou věc můžete koupit, přičemž ceny budou odpovídat požadovaným parametrům, nicméně i při relativně jednoduché konstrukci můžete dosáhnout poměrně slušných parametrů pokud se budeme pohybovat v kmitočtech řekněme do 1GHz , takže se vyloženě nabízí takovou věc vyrobit. Na zapojení není nic složitého nebo nového: Layout už tak jednoduchý nebude. Tedy pokud se začneme pohybovat ve vyšších kmitočtech a budeme požadovat ideálně konstantní zpoždění. V tomto případě bude muset být layout symetrický, protože porty jsou rovnocenné, no

Modifikace čínského předzesilovače OP PRO Dostal se mi do rukou modul předzesilovače označený jako OP PRO . Jedná se o dovoz z Číny a má to být údajně „high-end“ zařízení, což postavit pasivní korekce a ztrátu na nich vyrovnat předzesilovačem ve třídě A by jistě nebyl špatný nápad, nicméně. Shrňme si známá fakta: zesilovače ve třídě A mají velký příkon a topí a na výstupu musí mít blokovací kondenzátor. Totéž bude platit pro předzesilovače ve třídě A zesilovače ve třídě A jsou high-end hifisti neměří, nezkoumají, oni mají názor číňan vás nikdy nepodvede, vždy je to pouze hluboké nedorozumění, což je ostatně vaše vina, protože vy jste lao-wei (senilní zmatený člověk, moderní číňani tak mezi sebou označují evropany a američany) nedorozumění se zbytkem světa mají v Číně více než tisíciletou tradici a jsou pevně zakotvena v jejich kultuře Toto je tak rámcově recept na produkt, který se mi dostal do ruky. Ano, mělo to dva tranzistory, které ukrutně hřály, mělo to brutální příkon,

 Máte dané nějaké prostorové omezení, máte daný kmitočet někde v druhé polovině středovlného rozhlasového pásma, no a máte navrhnout rámovou anténu. Jak budete postupovat? Protože já to nevím. A když nevím, tak zkusím hledat. Jistě, najdete ohromné množství rádioamatérských výplodů na téma rámová anténa, bohužel jejich podstatou je obkreslování nějaké „odzkoušené“ konstrukce bez pochopení podstaty, což je jejich obvyklý postup. Těch lidí, co tam skutečně dokáží něco vymyslet, je hrstka (což je OK) a je zoufale těžké je najít v záplavě obkreslovacího balastu (což už moc OK není), čili tudy cesta nevede.  Pokud zkusíte použít nějaké specializovanější publikace, nikterak vám to nepomůže, protože sice prakticky vždy rámovou anténu zmiňují, ale vždy toliko okrajově. Takže proto ta otázka. Dokáže někdo sepsat příčetný návod jak tuto věc navrhnout? Předpokládám, že chápete, že teď nejsem v situaci, kdy bych čekala až mi někdo něco napíše, protože si příliš nemyslím, že se něco stane a někdo

V rámci hobby projektu, na kterém jsem začala pracovat, jsem potřebovala navrhnout snadno vyrobitelnou dolní propust.  Pokud jde o návrhy různých filtrů, propustí, útlumových článků a jejich následnou simulaci, je qucs celkem rozumným kompromisem mezi snadností používání na straně jedné a možnostmi softwaru na straně druhé. Realita se vždy bude lišit od simulace, protože i reálné součástky se liší od svých softwarových modelů, otázkou je jak moc se bude lišit, zvláště v případě, kdy si s modelováním reálných součástek opravdu nedáte moc práce. To, co teď předvedu, je brutální prasárna a perverze nejhrubšího zrna (abych citovala, napadá mne, mohli bychom udělat soutěž o nic , v rámci hledání autora výše uvedeného citátu), nicméně i tak můžete posoudit nakolik se simulace shoduje s realitou. Ony taky střední vlny si nechají líbit hodně.  Filtr byl navržen programem qucs a výsledné hodnoty byly následně posunuty k hodnotám vyráběných součástek. Ano, indukčnosti jsou běžné axiální tlum

 Dalo by se říct, že dost bylo generování puzlů Jun(k)tekem, ale pochopitelně tomu nedám pokoj takhle snadno. Napadla mne taková bezbožnost. Z předhozího je evidentní, že onen glitch není nic krátkodobého, co by řekněme napadlo jednu či dvě periody, prostě když se objeví, tak vydrží, takže by se to dalo hledat i jinak než osciloskopem. Překlopme tedy celý problém do kmitočtové oblasti: Pokud budu generovat signál se střídou 1:1, čili duty cycle ½, bude takový signál obsahovat pouze liché harmonické. Teoreticky. Prakticky tam něco malého díky různým nesymetriím bude. Čímž se dostávám k další věci. Pokud mi duty cycle uhne z ½, začnou sudé harmonické růst. Čili pokud se podívám například na druhou harmonickou takového signálu v zero-span režimu, musím vidět nějakou konstantní úroveň. A přesně to se i stalo když jsem to prakticky udělala.  Nojo, ale co se stane, když nastavím duty cycle na ⅓, tedy 33.3%. Inu podívejme se na to prakticky: No a spektrum potom vypadá takto: No a tady jsem vi

aneb Nepotěšil jste mne chlapče, ale ani já vás nepotěším. Nasypat celou recenzi do jediného článku by bylo příliš mnoho písmenek na jednom místě a patrně by se v tom čtenář ztratil. Úvodem je třeba naprosto jasně říci, že se jedná o arbitrary waveform generator, nikoliv o pulzní generátor, takže se dá říci, že se jedná o přídavné funkce. Bohužel se to stejné dá říct o mnoha dalších funkcích AWG, no a řekněme, že tu primární funkci, tj. generování arbitrárního signálu, ten generátor neplní úplně dobře, sám neobsahuje žádný interface, který by tvorbu toho signálu umožnil, načtení z nějakého běžného media také není možné, prostě je to celé takové dosti s otazníkem. Ale zpět k pulzní funkcionalitě. Našla jsem tam něco, co považuji za velký problém, ale nechci začínat negativně. Pulsní funkce tohoto generátoru jsou rozprostřeny do třech modulů. Prvním z nich je obdelníkový průběh. Zde vás to nechá nastavit kmitočet, amplitudu, přesněji řečeno, myslíte si, že nastavujete amplitudu, ale ve