Niki Bretschneider

Před časem se objevil zajímavý dotaz — jak poznat darlington. První, co vás napadne, je pokud nezapojím kolektor, mám v této situaci mezí bází a emitorem dva PN přechody, takže by tam měl být dvojnásobný úbytek proti křemíkovému PN přechodu. Bohužel se ukázalo, že přesně takhle to nefunguje, což vyvolalo druhou otázku — jak vlastně funguje diodatest . Jistě, ukazuje napětí na PN přechodu, ale při jakém proudu? PN přechod má nějakou svoji V-A charakteristiku (definovanou shockleyovou rovnicí ), takže indikovaná hodnota napětí bude záviset na dodávaném proudu, obzvláště pokud tento proud bude velmi malý. Metodika Rozhodla jsem se rozdělit testy jednotlivých multimetrů na dvě části: praktická část analytická část Praktická část Postupně změříme několik součástek a porovnáme výsledky. Vybrala jsem: tranzistor BD139 – zástupce malého výkonového tranzistoru, budeme měřit jeho přechod B-E tranzistor TIP136 – zástupce výkonového darlingtonu, opět budeme měřit jeho B-E přechod, b...

Před časem jsem vyrobila vybíječ kondenzátorů, který je vybíjel konstantním proudem. To má proti použití rezistoru mnoho výhod, například kondenzátor se vybíjí rychle, současně není vystavován zbytečně vysokým proudům. Moje původní řešení mělo bohužel jednu dosti zásadní vadu, která se ukázala až s odstupem času — baterii tvořenou dvěma lithiovými knoflíkovými články. Vzhledem k faktu, že napájely toliko gate MOSFETu, kde udržovaly (víceméně) konstantní napětí, mělo toto řešení vydržet na věky. Bohužel jeden z článků se po šesti letech mechanicky rozpadnul. Rozhodla jsem se tedy pro řešení zcela prosté veškerých zdrojů. Koncept Prvním řešením, které mne napadlo, bylo použití nějakého konstantního napětí v gate (stejně jako v původním vybíječi) s tím, že by se vyrobilo paralelní stabilizací, čili přesně to řešení, které jsem při návrhu původního vybíječe zavrhla. Nakonec jsem se rozhodla pro mírně složitější řešení, které umožní vybít kondenzátor na daleko menší napětí, současně p...

 Pokud by někoho zajímaly parametry toho kabelu na mírně vyšších kmitočtech…tak charakteristická impedance toho kabelu je  40Ω  a koeficient zkrácení  0.52 . Charakteristická impedance je změřena z λ/4 transformace a koeficient zkrácení z impulsní odezvy, čímž jsem následně ověřovala těch  40Ω . Přesný postup jsem už popisovala, takže si to můžete najít. A ano, je to ta audio stíněná dvojlinka…někdo měl stupidní nápad, já to nebyla, já jen řeším následky. 

Poslední dobou je to tu nějaký častý obsah, nicméně. 9.dubna zemřel  Krysatec / CZ6JSE . Podotýkám, že pohřeb už byl a současně sem nemíním dávat podrobnosti, lidé jsou různí a v dnešní době člověk musí dbát na soukromí. 

 

 Mám tu povětšinou technicky zaměřené věci, no dnes udělám vyjímku. Vlastní tvorba.  https://drive.google.com/file/d/1ZwD5gAtMMBwX9U8Y-0SG1BkwcxiWCdcb/view?usp=sharing  Neplánuji to v dohledné budoucnosti opakovat, předkládané vznikalo postupně v posledních cca 15 letech. Nějaké technické články mám připravené, povětšinou teoretické věci, přičemž mám dojem, že tu poslední dobou bylo teoretických věcí už nějak moc, prakticky zaměřené věci tu aktuálně připravené nemám. Nemám na to ani čas, ani sílu.  

 V pátek 13.února 2026 zemřel Pavel Šír, OK1AIY ve věku 82 let. Dozvěděla jsem se to dnes…no kdy jindy než v pátek třináctého.  Pro ty, kdo neví o koho jde. VHF a výše…o hodně výše… Navíc nemálo inspirující člověk, byť osobně jsem ho neznala.