Lets tráj tu dů sam mežrménts

 …véry dándžerůs of kórs. …toho času před kamerou divoce rozebíráme nějakou ubouhou čínskou nabíječku morbidních telefonů, děláme u toho blady hel a véry dándžerůs a mnohé podobné, až dojde na samotný transformátor, kde se za smrtelně nebezpečné považuje to, že lakovaný drát kousku primáru se kříží s lakovaným drátem kousku sekundáru, protože mezi vámi a sítí je v tomto případě jen tenká vrstvička laku, což v kombinaci s chytrým člověkem, který ví jak tlustá je izolace na síťových kabelech, vytvoří pocit akutního ohrožení života něčím, co bez rozmyslu zabíjí už svojí vlastní existencí. Jelikož jsem blbá, tak tyto pocity nemám a tudíž mne zajímá jakou izolační pevnost mají dva přes sebe překřížené lakované dráty. No a protože mám prostředky k tomu to změřit, stvořila jsem následující experiment:

Připadá mi to samovysvětlující, nicméně. Dva lakované dráty. Konec každého z nich je oškrábán a pocínován aby to mělo kontakt s krokodýlky. Potom lať, do ní zatlučené čtyři hřebíky a na nich zachycené oba dva dráty tak, aby se uprostřed křížily. Vidíte, že přes sebe udělaly několik překřížení, takže styková plocha je definitivně větší, než v té ubohé zabíječce. A ano, na ty dvě krokosvorky si dovolím poslat 10kV a nemám s tím problém, totiž já se jich nedotýkám když je na nich napětí. Kabely k nim jsou (jak vidíte) poněkud tlustší (mají hodně izolace), přičemž kladná strana je ještě navíc se stíněním připojeným na zem. Zbytek experimentu tvoří Meratronik P435 (ano, je to kvalitní skanzen), což je zdroj do 10kV s detekcí průrazu a možností měřit proud, nejmenší rozsah je do 300nA, čili dokáže pohodlně indikovat řádově desítky nA. 

Detekovatelný proud se projevil při napětí 5.2kV, při napětí 6kV unikal proud 0.5μA, avšak k tvrdému průrazu nedošlo. Výš jsem to netahala, pro mne je podstatné něco jiného, sice že při napětí kolem 3kV, což je něco, co by se v síti opravdu objevit nemělo, přes tu věc neprocházel měřitelný proud. Nechci tím tvrdit, že je v pořádku ty transformátory dělat takto, podstatné je, že pokud nedojde k nějakému mechanickému selhání, pak čistě elektricky ta „tenká vrstva laku“ selže daleko později než ony 2kV kondenzátory nacpané mezi primární a sekundární částí zdroje.  Šance na mechanické selhání je poměrně nízká, protože se ty dvě části proti sobě nepohybují, není to nějaký pohyblivý přívod, kterým se běžně manipuluje, je to prostě něco, co sedí přelepené různými izolačkami a zapájené v desce. Potencionálně to samozřejmě nebezpečné je, ale definitivně to není něco, co se vás chystá v příští chvíli zabít. Lidé jsou obecně přestrašení a obávám se, že se ten stav mnohým z nich líbí.

…end hýr iz máj két — véry dándžerůs of kórs…