Jak je to s tím lisováním a pájením

 Už jsem si říkala, že na toho člověka prostě nebudu reagovat, že mi to není zapotřebí. Jenže opět, v testu jakési termokamery došlo na toto téma a už to začíná dostávat osobní rozměr (mimochodem, nejen v tomto punktu). Opět jsme se dozvěděli, že pájený spoj je lepší a že používáme normy místo mozku, tedy ono to tam bylo řečeno trochu drsněji a přiznávám, že tohle už by šlo brát jako urážky, nicméně člověk má přijímat urážky s povděkem, neb kolik lidí nasereš, tolikrát jsi člověkem. Prorokuji, že ten člověk udělá jednoho dne průser level OceanGate, protože to je přesně ten stejný přístup, ale vraťme se zpět k okům a jejich lisování vs pájení. 

Ono oka jsou různá a asi velice dobře chápete, že pokud budete přes něco tlačit 200-300A, asi s pájeným spojem úplně neuspějete, to už jednoduše není jak udělat, zkuste pájet tak tlusté licny, to jednoduše nejde, takže celou věc omezme řekněme na nějakou licnu o průřezu do 2.5mm², protože to je tak rámcově strop toho, co jde bezpečně pájet. 

Kontrolní otázka soudruzi. Jaký je základní rozdíl mezi lisovaným a pájeným spojem? No, když pájený spoj zahřejete na teplotu odpovídající teplotě tání pájecí slitiny, tak se ten spoj prostě rozpadne. Vy musíte být velice hluboko pod teplotou tání té slitiny, protože dříve, než dojde k tavení té slitiny, dojde k jejímu měknutí, kdy ten spoj ztrácí mechanické vlastnosti, začne se nějakým způsobem rozpadat a gravitace a různá pnutí v kabelech dokonají zbytek. Ono opravdu stačí aby ten spoj naměknul trochu a procházející proud ho dohřeje. Druhým problémem je, že když se vám pájený spoj povede roztavit, pak z něj vystříknou vodivé kuličky pájecí slitiny všude možně, kde samozřejmě nadělají další problémy. Pokud použijete slitinu cínu s olovem v poměru 3:2, jak bývá u těchto talentů zvykem, neb bezolovnaté pájení nařídila zlá EU aby se všechno rozpadlo začne toto tavení relativně brzy, totiž bezolovo obvykle začíná měknout až nad 200°C a tavit se to začne až na 250°C, ale můžete koupit i slitiny se stříbrem, které se taví na vyšších teplotách, což můžete potřebovat, moderní polovodiče mívají Tj běžně kolem 190°C, kdežto olovnaté slitiny na 200°C obvykle tečou, měknout to začíná výrazně dříve. 

Teď se podíváme na lisovaný spoj. Tam nemáte žádné pájení, takže rozpustit by se vám musela buď ta měď, nebo materiál toho oka, nebo by se to celé muselo vznítit, přičemž hořet by asi musela nejdříve izolace. Pokud použijete nějaké oko z aliexpressu vyrobené z nějakého špatně vodivého hovna a ještě to blbě zalisujete kleštěmi z banggoodu, tak asi budete mít větší přechodový odpor než když to zapájíte, to nerozporuji. Že vyšší přechodový odpor znamená větší oteplení toho spoje při stejném proudu, to také nerozporuji, to je prostě fyzika. Čertovo kopyto je ale někde jinde. Pokud ten spoj dosáhne teploty kolem 140-150°C, což je teplota, při které začne být vláčná izolace většiny běžných kabelů, začíná pájený spoj selhávat, protože se tam začíná tavit ta olovnata srajda, kdežto lisovaný spoj je velice daleko od selhání, teplota tání mědi je 1085°C a než se k tomuto dostanete, namlátí vám jiné věci v tom zařízení.

I přes vyšší oteplení špatně provedeného lisovaného spoje je tento dále od bodu selhání než chladnější pájený spoj, protože lisovaný spoj má vyšší tepelnou odolnost než pájený spoj.

On ten nižší přechodový odpor pájeného spoje dává celkem smysl, protože vy vlastně pocínujete povrch toho hovna ze kterého je to oko vyrobené, čímž část toho oka zkratujete, menší vzdálenost, kterou proud razí odporovým materiálem, znamená menší odpor. Jistě, to stejné vám udělá měděná licna ve správně nalisovaném spoji, jenomže to správně nalisovaném je tady klíčové. Ty kleště to většinou neudělají a celkem hloupě to zmáčknou na nějakém jediném místě a tím to končí. To už pak je o tom, jak se vám ty spoje daří.

A teď nastává otázka. Co s tím v případě, že přes ten spoj nejdou žádné zásadnější proudy, které by jej mohly ohřát, ale současně se honím za comožná nejmenším přechodovým odporem? Jistě, i v takové situaci můžeme být, pájené spoje mají svoje místo na světě, nicméně v takovém případě bych se patrně snažila vyhnout i tomu oku, protože ono zase má nějaký krček, který tam vkládá určitý odpor atd. Vždycky se člověk snaží zvolit tu nejlepší variantu. Nicméně pokud je někde normou, projektem, čímkoliv, předepsaný lisovaný spoj, pak ten, kdo to udělal, pro to asi měl důvod a pokud nad tím bude člověk přemýšlet, dá se ten důvod najít. Toto ale chytrý člověk nikdy neudělá, protože je chytrý a ví to, z čehož plyne, že to, co nevymyslí on na první pokus, nedokáže vymyslet nikdo na světě a všichni okolo jsou jen průměrné nuly a blbci, kteří jenom něco opakují, což je poměrně klasický případ projekce, která způsobí, že když ten člověk mluví o jiných, mluví především o sobě. To je jen taková poznámka na závěr, teorie o chytrých lidech šířím povětšinou na tumblru, sem to až tak úplně nepatří.