Nechci být konkrétní, ale zanadávat si musím

ono se to pak snáz snese.

Poznatek z dnešního dne. Je úplně jedno co říkáte, mohou to být úplné nesmysly, ale když to umíte podat, většina vám to uvěří. A ti, co to nazvou pravým jménem, budou většinou ukřičeni a elminování. 

Tohle má i druhou stranu. Ať říkáte cokoliv, najde se pár lidí, kteří vám řeknou, že je to pitomost. Totiž vůl nemusí být výhradně na té straně, která cosi světu káže. Tohle je celkem přirozená věc a dříve či později se to objeví.

Pokud teda pod něčím čtete komentáře, ze kterých na vás vyplyne leda ono kdo si nechce hubu spálit musí mlčet nebo chválit, pak je dost pravděpodobné, že někdo velmi aktivně maže vše negativní a tím pádem, pokud je to nesmysl, nic vás před tím nemůže varovat a tudíž je taková informace bezcenná. 

Také mne fascinuje odvaha některých lidí, kteří rozumí snad všemu na světě. Člověk sice má nějaký přehled, taky leccos v životě dělal, ale jsou lidé, kteří si přečtou pár věcí na internetu, v praxi nezkusí nic a radostně vám začnou kázat a jsou z nich velicí experti. Na cokoliv. A když potom takový brouk sáček (nebo možná pytlík, rozdíl v tom mi kdysi vysvětloval bratranec, jedno se prý drží zhora a druhé zespodu, já to dodnes nepochopila, on z toho měl gaudeum, inu, budiž mu přáno, ale to je jedno, stejně nevím jak se ten brouk drží) dojde vám, že je to pitomec, kterému chybí základy. Ale žvanit, to umí úplně luxusně. 

A pak začnete přemýšlet jak je to možné, že není kamioňák, protože ti jsou samozřejmě všichni vševědoucí.

No a ještě jedna věc mě zlobí. Češi jsou nízkoprahoví, tedy většinově. Oni mají pocit, že rozumí všemu a tím jsou nejlepší na světě, ale realita je taková, že mají sice široké, ale toliko povrchní znalosti. Jeden den jsou všichni experti na fotbal, druhý den na medicínu, třetí den na raketovou techniku, čtvrtý na mezinárodní vztahy, ale neznají z toho ani naprosté základy, no hlavně že mají názor. Samozřejmě ten jediný správný. Oni všichni jsou individualisti. Všichni si všechno musí přebrat sami. Já ne… Myslela jsem si, že jsem tolerantní, ale už mě to nějak začíná unavovat. Tak se nedivte, že vychází málo článků. Po některých zážitcích nemám chuť ani žít, tím méně něco psát. Snad už brzo umřu a budu mít konečně klid. Ostatně onehdy jsem tady cosi líčila o smrti, taky o čem jiném se v mém věku bavit, no a když jsem byla v nejlepším, vletěla do místnosti veliká můra a sedla si na mne. Tak nevím co si o tom myslet… Ale je pěkná, ráno mi tu ještě seděla na zdi, tak jsem si ji mohla prohlédnout. Takhle smrtihlav kdyby zavítal, ti jsou nádherní, ale v Praze je na ně nejspíš zima.